2. 2. 2010 v 14:32 — Vladimír

Dnešním bohatstvím Slavkovského lesa již dávno nejsou rudy, které se zde těžily přes 800 let, ale léčivé minerální prameny a panenská příroda, které přitahují stále více návštěvníků.
Chcete-li objevit krásy neporušené přírody, opusťte kolonády, lázeňské promenády a prameny spoutané v žulových kašnách, a vydejte se ven do hlubokých lesů, které obklopují lázeňská města. Tam [...]

Pokračování příspěvku: Slavkovský les

2. 2. 2010 v 14:26 — Vladimír

Krušné hory s délkou 130 km jsou nejdelším českým pohořím zasahujícím i na saskou stranu. Prudké svahy s výškovým rozdílem na několika kilometrech až 700 m působí dojmem hradby a tvoří přirozenou hranici Čech. Vytvořila se zde hluboká údolí s potoky tekoucí velkým spádem do kotliny. Hlavní hřbet je poměrně plochý, tvořící vrchoviště v nadmořské [...]

Pokračování příspěvku: Krušné hory

2. 2. 2010 v 14:21 — Vladimír

Nedaleko Mariánských Lázní naleznete v neobyčejně krásné krajině podmáčených luk, rašelinišť a rybníků malou osadu Kladská. Souboru roubených staveb, postavených v tyrolsko – švýcarském stylu pro knížete Schönburg – Waldenburga, vévodí lovecký zámeček. Zámeček je v současnosti využíván jako hotel.

Pokračování příspěvku: Kladská rašeliniště

29. 1. 2010 v 17:31 — Vladimír

Nedaleko Františkových lázní můžete spatřit unikátní geologickou raritu. Jednu z nejmladších sopek ve Střední Evropě. Stáří sopky se odhaduje na 726±59 tisíc let. Její původní vzhled byl silně narušen těžbou kamene a sypkých sopečných vyvřelin.
Na svou slávu není nijak nápadná – je to nevysoký, částečně zalesněný kopeček mezi Chebem a Františkovými Lázněmi. Nápadný kráterovitý útvar, [...]

Pokračování příspěvku: Komorní Hůrka

9. 1. 2010 v 19:27 — Vladimír

Rozsáhlý komplex rašelinišť, který přechází jak do smrkových porostů, tak i do horských rašelinných luk a vřesovišť. Území se rozkládá od Božího Daru
až k Hřebečné a je chráněno od roku 1965. Celému území vévodí vrch Špičák 1115 m.n.m.
Voda z bohatých srážek se vsakuje a vyvěrá na povrch v četných pramenech. Kolem pramenů vznikají [...]

Pokračování příspěvku: Božídarské rašeliniště

6. 8. 2009 v 10:43 — Vladimír

Vojanovy sady, dříve zvané Zahrada anglických panen najdeme, v srdci města, v ulici U Lužického semináře na Malé Straně v Praze 1.  V sadech najdete i budovu původního kláštera.
Vojanovy sady jsou historicky nejstarší zachovanou zahradou v Praze, první zmínky pocházejí ze 13. století. Jedná se o uzavřený prostor, schovaný uprostřed budov a zdí.  Zahrada leží v nadmořské výšce 190 m [...]

Pokračování příspěvku: Praha – Vojanovy sady

6. 8. 2009 v 08:19 — Vladimír

Kompozice zahrady

Seminářská zahrada o výměře 17 ha se rozkládá na východním svahu Petřína mezi sadem na Nebozízku a lanovou dráhou na jihu, Schönbornskou a Lobkovickou zahradou na severu. Leží v nadmořské výšce 200-270 m/m v katastrálním území Malé Strany.
Kompozici zahrady určují pravidelné řadové výsadby ovocných stromů, členěných do bloků, vymezených nepravidelnou cestní sítí. Na hlavní [...]

Pokračování příspěvku: Praha – Seminářská zahrada

3. 8. 2009 v 08:33 — Vladimír

Kompozice zahrady

Zahrada Nebozízek se rozkládá mezi Újezdem, Hladovou zdí a lanovou dráhou. Táhne se od úpatí kopce až na vrchol, k horní stanici lanovky.
Zahrada se nachází v nadmořské výšce 200-320 m/m na katastrálním území Malé Strany a má rozlohu 8 ha.
Základem půdorysné kompozice zahrady je síť cest, organicky reagující na dramatický terén petřínských svahů.
V horní [...]

Pokračování příspěvku: Praha – Zahrada Nebozízek

27. 7. 2009 v 15:22 — Vladimír

Kompozice zahrady

Zahrada o výměře 21,6 ha se rozkládá na jižním a jihovýchodním svahu Petřína, jižně od Hladové zdi a severně od Holečkovy ulice. Leží v nadmořské výšce 197-318 m/m v katastrálním území Prahy 5 – Smíchova.
Zahrada Kinských byla komponována ze dvou osobitě pojednaných částí, rovinaté a rozsahem větší svažité. Rovinatá část je rozvinuta na ose, [...]

Pokračování příspěvku: Praha – Zahrada Kinských

27. 7. 2009 v 07:29 — Vladimír

Kompozice zahrady
Park Růžový sad, s výměrou 5,6 ha, leží na náhorní plošině Petřína, mezi gotickou (Hladovou) zdí a barokním opevněním s bastiony. Park leží v nadmořské výšce 320 – 328 m/m.
Přelom ve využití pozemků na vrcholu Petřína nastal po roce 1932, kdy pozemky, sloužící do té doby armádním účelům, byly zahradně upravovány.
V letech 1932-1934 vzniklo rozárium na půdorysu rosety [...]

Pokračování příspěvku: Pražské zahrady – Růžový sad