Město bez pivovaru jako by nebylo a pivovar bez pivních lázní….to by byl hřích lidem nenabídnout možnost vykoupání se v kvasnicovém pivu a dát jim při tom možnost vypít piva, kolik si jen budou ráčit.
Co pivovarské kvasnice obsahují?
- především vitamín B (B1, B2, B6, B12, kyselina pantotenová, B 15),
- stopové prvky: železo, měď, zinek, mangan.
- minerální látky (vápník, fosfor, draslík a hořčík)
Nedostatek vitamínu B se projevuje více u žen než u mužů, přispívá k tomu i antikoncepce.
Pivovarské kvasnice
- posilují přirozenou imunitu těla
- pomáhají při problematické pleti, zejména při akné (stav pleti se zlepší)
- vhodné jsou též pro vlasy a nehty
- vhodné jak pro nemocné, tak i zdravé jako prevence
- lehce zvyšuje chuť k jídlu
vit. B15 má vliv na odolnost proti stresu (antistresový vitamín), snižuje hladinu cholesterolu, prodlužuje životnost našich buněk, prevence proti ateroskleróze (kornatění tepen)…
A teď si představte, že po pivní koupeli v luxusních měděných nebo dřevěných vanách Vás zabalíme do dek na minimálně 20 minut a tělo si již poradí, dojde k detoxikaci Vaší kůže. A následně Vám nabídneme zábal z pivovarských kvasnic a mláta, jako prostředek vyživení Vaší kůže komplexem vitamínu B a minerálů, které kvasnice a mláto obsahuje. Co více si přát a to jen přírodními prostředky – pivovarskými kvasnicemi a mlátem = rozemletým ječmenem, který se používá při výrobě piva.
NAVAZUJEME NA TRADICI ROŽNOVSKÉHO LÁZEŇSTVÍ
Počátky rožnovských lázní sahají do r. 1796, kdy tam přivedl první lázeňské hosty krajský fyzik dr. František Kročák. Jednalo se o lázně žinčicové, u nichž bylo počítáno s léčivými účinky teplého ovčího mléka. R. 1820 nechala vrchnost postavit první léčebný ústav, v němž byly pacientům poskytovány vodní koupele. Správa lázní náležela vrchnosti, r. 1850 ji převzalo město, které se však o lázně příliš nestaralo a proto byla správa r. 1855 předána do rukou představeného smíšeného okresního úřadu v Rožnově, který ji vedl do r. 1868, kdy byl smíšený okresní úřad v Rožnově zrušen. Lázeňské záležitosti pak přešly na okresní hejtmanství ve Valašském Meziříčí, které správu lázní předalo r. 1869 městskému úřadu.
Lázeňští hosté bydleli v měšťanských domech, r. 1857 navštívilo Rožnov 357 a r. 1872 již 1 200 hostů. R. 1873 byl postaven nový léčebný dům Rudolfo-Stefanium s vodoléčebnou terapií, r. 1894 otevřen nový vodoléčebný ústav. Základem léčby se stalo působení klimatu, spojené s procházkami v terénu, sluněním, gymnastikou a kombinované pitím kravského a ovčího mléka, které postupně ustupovalo. Před první světovou válkou navštěvovalo Rožnov již 3 000 hostů, po r. 1918 význam lázní silně upadl. R. 1924 byl opět obnoven provoz vodoléčebného ústavu a byla v něm zavedena také elektroléčba. Léčily se tu zejména choroby trávicího ústrojí, formy plicních katarů a katarů dýchacích cest. Lázně byly zrušeny až r. 1960.
Štítky: Rožnov pod Radhoštěm, Valašsko
