Kříže byly od počátků křesťanství ideově spojeny s křesťanským cítěním. Samostatnou skupinu tvoří kamenné smírčí kříže stavěné na místech, kde došlo k zabití nebo pohřbení člověka, vysekané mnohdy rukou samotného vraha. Kříže byly budovány podle středověkého obyčejového práva jako součást mimosoudního narovnání mezi vrahem a rodinou pozůstalého.
Až do 1. čtvrtiny 17. století závisel postih pachatele na rozhodnutí nejbližších příbuzných zavražděného, sepisovala se s ním tzv. smírčí smlouva, neboli „smlouva o hlavu“. V roli žalobce vystupovala rodina a blízcí příbuzní oběti. Pokud nebyl pachatel trestán na hrdle, mohl se vykoupit splněním určitých podmínek, na kterých se dohodl s příbuznými oběti a zajistit si tak beztrestnost. Kromě zaplacení určité sumy odškodného k tomu patřilo také uznání viny, odprošení (prosil o ně na hrobě oběti), a tzv. pokora. Projevem kajícnosti byl závazek postavit na místě vraždy kamenný kříž. Doklady o smírčích smlouvách pocházejí z let 1300–1600.
Sponzorem projektu InfoTurist je skupina inzertních serverů zaměřená na nabídku nemovitostí a jejich pronájem. Dále je nabídka směřovaná do nejrůznějších oblastí a potřeb: od nabídek zaměstnání, firemních poptávek až po stavební práce. V neposlední řadě je zaměřená na nejrůznější koníčky, nabídky moto dále auto a služby pro domácí mazlíčky..
Tak vznikaly během staletí v krajině pomníčky vysekané z kamene. Znamení, vyrytá do kamenů, značila ve většině případů smrtící zbraň, kterou byl mrtvý zabit, v některých případech i znak cechu, do kterého zabitý patřil.
Kamennými symboly minulosti se zabývá řada historiků i amatérských nadšenců. V ašském muzeu je vedena a spravována celostátní evidence kamenných křížů a božích muk České republiky a regionální evidence hraničních a mezních kamenů.
Příspěvek vznikl v rámci projektu : Karlovy Vary Region, © VECTRIS
Štítky: Smírčí kříže
